Požadavky požární nádrže – vše, co potřebujete vědět
Požární nádrž představuje jeden z pilířů protipožární infrastruktury, jejímž primárním účelem je zajistit trvalou zásobu vody pro hasicí systémy, jako jsou hydranty, požární hadice nebo sprinklerové systémy. Kromě role v ochraně majetku a životů může být také hasičská nádrž využita pro požární sport. Je to neocenitelný bezpečnostní prvek, zejména pro objekty, které se nacházejí mimo dosah stávající hydrantové sítě. V posledních letech si plastové podzemní požární nádrže získávají stále větší popularitu.
Legislativní požadavky požárních nádrží
V České republice upravuje požadavky na zdroje požární vody zejména zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb. v platném znění a prováděcí předpisy. Klíčovým předpisem je vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb, která stanovuje jednotné technické požadavky pro požární bezpečnost staveb. Tato vyhláška odkazuje na české technické normy (ČSN), které se problematikou zabývají detailněji. Pro požární nádrže jsou zásadní normy ČSN 73 0873 (Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou) a ČSN 75 2411 (Zdroje požární vody). Podle těchto norem se určuje například potřebné množství vody a způsob provedení odběrných míst.
Obecně platí, že pokud v dosahu stavby není dostupný dostatečný veřejný zdroj požární vody (např. hydrant), je nutné zřídit vnější odběrné místo – často právě požární nádrž. Požární nádrž je z pohledu legislativy považována za požárně bezpečnostní zařízení a jako s takovým se s ní zachází i při kontrolách a údržbě (dle vyhlášky č. 246/2001 Sb. o požární prevenci). Realizaci a kapacitu nádrže obvykle schvaluje Hasičský záchranný sbor (HZS) v rámci požárně bezpečnostního řešení stavby a stavební úřad ji může stanovit jako podmínku kolaudace daného objektu.
Kdy je požární nádrž povinná a jaký minimální objem musí mít?
Povinnost zřídit požární nádrž se nevztahuje paušálně na všechny stavby. Rozhodnutí o její instalaci je výsledkem komplexního posouzení, které vychází z projektové dokumentace a závazného vyjádření HZS. Určuje nejen samotnou potřebu nádrže, ale také její požadovanou kapacitu a technické parametry.
Požární nádrž se typicky předepisuje v následujících situacích:
- Objekt se nachází mimo dosah stávající hydrantové sítě. Pokud v okruhu stanovené vzdálenosti (běžně do 100 m) není dostupný funkční požární hydrant napojený na vodovod, je potřeba zajistit náhradní zdroj.
- Jedná se o rozsáhlou stavbu nebo objekt se zvýšeným požárním rizikem, například sklady, výrobní haly nebo hromadné garáže. Požární nádrž v takovém případě slouží jako posila hlavnímu zdroji vody.
- Lokalita je v odlehlé oblasti bez zajištěné infrastruktury pro zásobování požární vodou. Na samotách, v horských oblastech či malých obcích bez vodovodu se musí zřídit požární nádrž nebo jiný vodní zdroj pro potřeby hasičů.
- Jde o zemědělský areál, pilu nebo sklad hořlavých látek.
Minimální objem požární nádrže není pevně daný, ale odvíjí se od potřebného množství požární vody pro daný objekt podle normy ČSN 73 0873. Ta stanovuje, kolik vody (v litrech za sekundu a celkově v m³) musí být k dispozici po stanovenou dobu hašení, a to v závislosti na typu a velikosti objektu.
V praxi se často uvádí, že naprosté minimum použitelné jako zdroj požární vody je kolem 10–15 m³ trvalé zásoby. Nicméně pro víceúčelové a obecní nádrže se doporučují větší kapacity – běžná minimální velikost obecní požární nádrže je alespoň 35 m³. Objem 35 m³ už umožňuje delší čerpání či zásobení větší techniky.
Jaké jsou technické požadavky na provedení požární nádrže
Aby mohla požární nádrž plnit svůj účel, musí splňovat některé základní technické požadavky dané normami. Konstrukce nádrže musí být vodotěsná, mechanicky odolná a vhodná pro trvalé akumulování vody. Plastové nádrže se obvykle vyrábějí z kvalitního polypropylenu, který je lehký, pevný a 100% nepropustný. Každá požární nádrž musí umožňovat napouštění a doplňování vody, snadný odběr vody pro hašení, vypouštění (vyčerpání) vody a čištění vnitřku nádrže. Požární nádrž musí být také viditelně označena tabulkou s nápisem „POŽÁRNÍ NÁDRŽ“ a údajem o její kapacitě (objemu). Nefunkční zařízení musí být jasně označeno nápisem „MIMO PROVOZ“.
Ke zdrojům požární vody musí být zabezpečen příjezd mobilní požární techniky po vhodné příjezdové komunikaci.
Retenční, dešťovou a požární nádrž? JAké jsou mezi nimi rozdíly
Na první pohled mohou vypadat podobně – všechny jsou rezervoáry vody. Jejich účel a způsob využití se však liší.
- Retenční nádrž slouží primárně k zachytávání dešťové vody za účelem jejího pozdějšího využití nebo pomalého vypouštění. Jsou součástí hospodaření s dešťovou vodou a pomáhají i při ochraně před povodněmi tím, že zadržují přívalové srážky a odvádějí je kontrolovaně.
- Dešťová nádrž je v podstatě jiný název pro retenční nádrž (zejména v kontextu domovních instalací). Jde o nádrž určenou pro shromažďování dešťovky, kterou pak můžeme využít například na zalévání nebo v domácnosti.
- Požární nádrž je stálý rezervoár vody určený výhradně pro hašení požárů. Funguje jako bezpečnostní prvek – rezerva vody, která je neustále k dispozici jednotkám hasičů v případě požáru.
Zajímavou možností je kombinace požární nádrže s retenční nádrží na dešťovou vodu. Řešení ale musí mít technicky oddělené komory nebo chytrý systém přepadu. Cílem je zajistit, aby minimální požadovaný objem vody pro hašení zůstal vždy k dispozici, bez ohledu na aktuální využití retenční části nádrže.
Pokud si nejste jisti, zda potřebujete požární nádrž, nebo jakou kapacitu zvolit, zavolejte na +420 604 155 880 nebo nám napište na e-mail info@topnadrze.cz, rádi vám pomůžeme.
A co dál?
Prohlédněte si naše produkty:
